Domovní zástavba Bečova si zachovala středověký půdorys. Městečko má dosud, byť někdy v dezolátním stavu, četné domy z období baroka a klasicismu. Návštěvníka zaujme vysoký počet původních vyřezávaných dveří z první půle 19. století. Mnohé domy na náměstí 5. května mají ještě gotické jádro. Při návštěvě Bečova lze milovníkům památek doporučit prohlídku těchto domů:
Čp. 14 - ukázka regionální lidové architektury z doby kolem roku 1830, původně hrázděný dům, stojí vlevo od vchodu do zámku.
Čp. 16 - dvoupatrový dům, má dvě okenní osy. Průčelí je zakončeno trojúhelníkovým štítem. Klasicistní (empirový) dům z doby kolem roku 1835. Zde vypukl roku 1760 velký požár města. Dnes je v dezolátním stavu.
Čp. 17 - restaurace a penzión "U zámku". Patrový klasicistní dům z první poloviny 19. století.
Čp. 19 - malý patrový domek z 18. století, s průchodem do bývalé židovské čtvrti (Židovská branka). Před 2. světovou válkou zde bydlel kloboučník Anton Wölfl.
Čp. 27 - patrový dům z doby kolem roku 1860. V přízemí vidíme krásný původní výkladec ze sklonku 19. století. V domě bývalo železářství ing. Feilera.
Čp. 193 - starý dům barokního založení, bývalá lékárna.
Čp. 194 - památný dům barokního založení, směrem do dvora přístavba s pavlačovým ochozem.
Čp. 195 - patrový klasicistní dům, opravený. Zachován je původní vchod a dřevěné vyřezávané dveře z doby kolem roku 1830.
Čp. 197 - patrový klasicistní dům s klenutým průjezdem. V přízemí obchod, bývala tu drogerie Lang.
Čp. 198 - klasicistní dům, uprostřed vjezd s původními dřevěnými vraty, klenutý průjezd na dvůr. Býval tu hostinec a řeznictví, dnes restaurace.
Čp. 199 - patrový klasicistní dům o čtyřech okenních osách. V přízemí byl obchod textilem.
Čp. 200 - nárožní patrový dům barokního založení, opravuje se.
Čp. 109 - hrázděný lidový dům z doby kolem roku 1800.
Čp. 133 - hrázděný dům z počátku 19. století.
Čp. 112 - tzv. Stará pošta. Velký pozdně barokní dům ze sklonku 18. století. Stojí u mostu přes Teplou při silnici do Karlových Varů a Mariánských Lázní. Byl vybudován jako poštovní dostavníková stanice, přepřahali se tu koně a byl zde oblíbený zájezdní hostinec.
Bečov míval dlouhá staletí početnou židovskou komunitu. První zmínky o ní v Bečově jsou ze 16. století.
Ve Státním ústředním archivu v Praze je dochován plán města Bečova z roku 1727 s detailním zákresem židovské čtvrti. Židovské ghetto se rozkládalo v západní svažité části města za tzv. Židovskou brankou. Židé tu měli vlastní synagogu. Z náměstí se do ghetta procházelo třemi branami.
Židovský hřbitov se nacházel ve stráni mezi bečovským nádražím a silnicí do Nové Vsi. V roce 1938 nacisté pohřebiště totálně zničili, jeden starý náhrobní kámen byl přenesen do hradní kaple, zbytkem epitafů vydlážděn dvůr mlýna ve Vodné, kde lze jejich torza nalézt dodnes.
Škola s vynikající pověstí, založena roku 1887. Studovali zde žáci z celého severozápadního pohraničí Čech. Škola mívala kolem 60 žáků. Výuka byla koncipována na způsob konzervatoře se dvěma přípravnými a šesti studijními ročníky.
U školy stojí přibližně 150 let starý dub letní.
Odhalen roku 1932 jako památník padlým v 1. světové válce. Po roce 1945 upraven na pomník obětem 2. světové války.