Na břehu potoka při východním okraji Pluhova boru je stáčen vývěr lahodné kyselky, jež dostala název podle německého jména obce Louky (Grün). Po roce 1813 se jí říkalo Ernestinen-Brunnen na počest manželky vévody Beauforta. Později se ujalo označení Grünská kyselka. Stáčena do lahví byla od roku 1893. V jejím držení se vystřídali E. Zuleger, D. Moser, J. Dürr, A. Löser a za 2. světové války německá SS. Během války byla kyseka expedována pod názvem Sudetenquell pro německou armádu dokonce až do Afriky. Ve stáčírně tehdy pracovali i francouzští zajatci. U kyselky stávala výletní lesní kavárna Almbrünnl, kterou vybudoval A. Löser. Zchátralé objekty stáčírny a kavárny byly po roce 1983 zbořeny.

V současnosti je kyselka stáčena a exportována firmou Karlovarské minerální vody, a.s. pod obchodním označením Magnesia. Výjimečnost této minerální vody spočívá v nezvykle vysokém obsahu hořčíku. Voda má výtečné léčivé vlastnosti. Nedaleko jímacího místa kyselky je upraven její vývěr pro veřejné užívání.