Grünská kyselka

Na břehu potoka při východním okraji Pluhova boru je stáčen vývěr lahodné kyselky, jež dostala název podle německého jména obce Louky (Grün). Po roce 1813 se jí říkalo Ernestinen-Brunnen na počest manželky vévody Beauforta. Později se ujalo označení Grünská kyselka. Stáčena do lahví byla od roku 1893. V jejím držení se vystřídali E. Zuleger, D. Moser, J. Dürr, A. Löser a za 2. světové války německá SS. Během války byla kyseka expedována pod názvem Sudetenquell pro německou armádu dokonce až do Afriky. Ve stáčírně tehdy pracovali i francouzští zajatci. U kyselky stávala výletní lesní kavárna Almbrünnl, kterou vybudoval A. Löser. Zchátralé objekty stáčírny a kavárny byly po roce 1983 zbořeny.

V současnosti je kyselka stáčena a exportována firmou Karlovarské minerální vody, a.s. pod obchodním označením Magnesia. Výjimečnost této minerální vody spočívá v nezvykle vysokém obsahu hořčíku. Voda má výtečné léčivé vlastnosti. Nedaleko jímacího místa kyselky je upraven její vývěr pro veřejné užívání.